Českobratrský kostel Mistra Jana Husi
1924–1925

Němejcova 1722/2, Borská 1722/39 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7396488N, 13.3664345E
Němejcova 1722/2 (foto 01), Foto: Petr Jehlík Němejcova 1722/2 (foto 02), Foto: Petr Jehlík Němejcova 1722/2 (foto 03), Foto: Petr Jehlík Němejcova 1722/2 (foto 04), Foto: Petr Jehlík Němejcova 1722/2 (foto 05), Foto: Petr Jehlík Němejcova 1722/2 (foto 06), Foto: Petr Jehlík Němejcova 1722/2 (foto 07), Foto: Petr Jehlík Němejcova 1722/2 (foto 08), Foto: Petr Jehlík Němejcova 1722/2 (foto 09), Foto: Petr Jehlík Němejcova 1722/2 (foto 10), Foto: Petr Jehlík Němejcova 1722/2 (foto 11), Foto: Petr Jehlík Němejcova 1722/2 (foto 12), Foto: Petr Jehlík Němejcova 1722/2 (foto 13), Foto: Petr Jehlík Němejcova 1722/2, Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Němejcova 1722/2 (půdorys suterénu 01), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Němejcova 1722/2 (půdorys přízemí 01), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Němejcova 1722/2 (půdorys I. patra 01), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Němejcova 1722/2 (půdorys věže 01), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Němejcova 1722/2 (řez A-B), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Němejcova 1722/2 (řez C-D), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Němejcova 1722/2 (čelní pohled 01), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Němejcova 1722/2 (boční pohled 01/1), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Němejcova 1722/2 (boční pohled 01/2), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Němejcova 1722/2 (půdorys suterénu 02), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Němejcova 1722/2 (půdorys přízemí 02), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Němejcova 1722/2 (půdorys I. patra 02), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Němejcova 1722/2 (půdorys věže 02), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Němejcova 1722/2 (řezy), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Němejcova 1722/2 (čelní pohled 02), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Němejcova 1722/2 (boční pohled 02), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

Majákem dynamického rozvoje území dnešního Jižního Předměstí poblíž železniční trati spojující Plzeň a Domažlice, resp. Cheb se v polovině dvacátých let minulého století stala vysoká věž nově zbudovaného kostela Mistra Jana Husi. Budova, vystavěná jako první z trojice protestantských svatostánků v širším centru města, vznikla snahou Českobratrského evangelického západního sboru.

Návrh kostela stojícího na nároží dnešní Němejcovy a Borské ulice vytvořil v roce 1922 člen sboru architekt Bohumil Chvojka, pro něhož tato zakázka představovala jednu z prvních významných plzeňských realizací. V základním rozvržení vnitřní dispozice i objemovém řešení se autor inspiroval přeloučským evangelickým kostelem od Rudolfa Kříženeckého z roku 1905. Půdorys kostela vycházel z pravidelného čtverce se zkoseným nárožím, nad nímž se tyčila vysoká věž. Skladbou hmot v sobě stavba nezapřela silné vlivy barokní architektury, fasády však měl podle plánu naopak zdobit bohatý obloučkový dekor odvozený z národního stylu, který byl ve dvacátých letech příznačný pro většinu Chvojkových realizací.

Vzhledem k ekonomické situaci a velké nezaměstnanosti, která se vyskytovala v celé zemi v prvních letech fungování československého státu, se sboru dlouho nedařilo zajistit na stavbu kostela dostatek prostředků, a to navzdory uspořádání veřejné sbírky a podání žádosti o půjčku u Zemské banky. Bohumil Chvojka se proto na jaře roku 1924 rozhodl svůj projekt přepracovat. Půdorysnou dispozici zachoval beze změn, naopak původní bohatou a nákladnou fasádu s věží výrazně zjednodušil. V souladu s tímto řešením provedl i některé menší vnitřní úpravy a dosáhl značných úspor. Základní kámen nového kostela byl slavnostně položen 6. července 1924 (v den upálení Mistra Jana Husa). Dohled nad provedením stavebních prací českobratrský sbor svěřil staviteli Františku Vachtovi. Chrám byl otevřen přesně za rok, k 510. výročí kazatelovy smrti.

V suterénu stavby se nacházel kompletně zařízený jednopokojový byt s kuchyní, poradní síň s předsíní, sklepní prostory a dvojice schodišť. V zádveří za hlavním vstupem, situovaným v nárožní hranolové věži, směřovaly kroky členů sboru po schodech do vestibulu, odkud vedla dvě postranní schodiště na galerie a kruchtu v patře (s přístupem k samostatnému dřevěnému schodišti vedoucímu na půdu a na věž, v níž byla kancelář). Zbytek přízemí zaujímal prostorný a důstojný hlavní shromažďovací sál završený vysokou kupolí s proskleným stropem. Symetricky naproti vchodu, nad nímž byly na kruchtě osazeny varhany, navrhl Bohumil Chvojka jednoduchou kazatelnu. Toto vnitřní uspořádání chrámu odráželo zásadu českých bratří, že slovo Boží je středem života sboru, proto také byla kazatelna umístěna centrálně. Vkusnou malířskou výzdobu modlitebny včetně kupole provedl ve střízlivě dekorativistickém stylu Václav Šustr, který na návrhu interiérů s Bohumilem Chvojkou spolupracoval i u řady dalších staveb – stěny sálu jsou zdobeny rámci s citacemi z Bible, kopule pak vinnými úponky a symbolem beránka s korouhví, poukazujícím na návaznost novodobé Českobratrské církve evangelické na Jednotu bratrskou.

Dominantu exteriéru kostela tvoří zmíněná vysoká nárožní věž s majestátním vstupním portálem. Sokl a zčásti i přízemí budovy jsou opatřeny obkladem z umělého kamene, s naznačenou pásovou bosáží. Uliční fasády jsou symetricky rozčleněny výraznými římsami; plochu průčelí po obou stranách dále oživují mělké arkýře prolomené čtveřicí pravoúhlých sdružených oken ve třech řadách nad sebou. Nad vstupním bosovaným portálem, lemovaným po stranách dvojicí samostatných vedlejších vchodů, byl osazen husitský kalich. Bohumil Chvojka doplnil vnější plášť budovy řadou kubizujících detailů.

V červenci roku 1944 chrám poškodily spojenecké nálety na plzeňský komplex Škodových závodů. Letecká puma dopadla na sousední dům v dnešní Borské ulici. Následkem výbuchu se zřítil světlík nad kupolí, tlaková vlna rozbila většinu oken a úlomky střely zdevastovaly kancelář ve věži a na několika místech vážně poničily střechu. Objekt byl však záhy opraven a po válce zde probíhaly pouze drobné adaptační a udržovací práce. V roce 1956 architekt Chvojka, tentokrát již pod hlavičkou plzeňského Stavoprojektu, znovu navázal spolupráci s českobratrským sborem a vyprojektoval rozšíření galerie pro nové varhany. Od roku 1994 je budova zapsána na seznamu kulturních památek; ve výborném stavu se však nachází i díky neustávající péči farníků.

 

AK

Stavebník

Českobratrský evangelický západní sbor v Plzni

Památková ochrana

Nemovitá kulturní památka s číslem rejsříku ÚSKP: 12805/4-4913.

Prameny

  • Archiv sboru Českobratrské evangelické církve
  • Matěj Páral, Ústí nad Labem - Střekov, okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj, jesle č. p. 1094, katalogový list objektu, Metainformační systém NPÚ 2007
  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9