Kostel Evangelické církve metodistické (Betlémská kaple)
1926–1927

Husova 1777/14 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7455622N, 13.3703733E
Architekt:
Husova 1777/14 (foto 01), Foto: Petr Jehlík Husova 1777/14 (foto 02), Foto: Petr Jehlík Husova 1777/14 (foto 03), Foto: Petr Jehlík Husova 1777/14 (foto 04), Foto: Petr Jehlík Husova 1777/14 (foto 05), Foto: Petr Jehlík Husova 1777/14 (foto 06), Foto: Petr Jehlík Husova 1777/14 (foto 07), Foto: Petr Jehlík Husova 1777/14 (foto 08), Foto: Petr Jehlík Husova 1777/14 (foto 09), Foto: Petr Jehlík Husova 1777/14 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Husova 1777/14 (půdorys sklepů), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Husova 1777/14 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Husova 1777/14 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Husova 1777/14 (půdorys II. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Husova 1777/14 (půdorys III. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Husova 1777/14 (podélný řez domem a modlitebnou), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Husova 1777/14 (řez modlitebnou s galerií), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Husova 1777/14 (řez modlitebnou s podiem), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Husova 1777/14 (příčný řez domem), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Husova 1777/14 (řez galerií a věží), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Husova 1777/14 (uliční pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Husova 1777/14 (dvorní pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Husova 1777/14 (pohled na modlitebnu), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

Stavebně činné byly po vzniku Československa kromě jiných veřejných institucí a sdružení i nově založené církve. Mimořádně aktivní byla v tomto směru Českobratrská církev evangelická, o čemž svědčí soubor sborového domu, modlitebny a činžovních domů Korandova sboru (C1–2142) a kostel Mistra Jana Husi (C3–1722). Svůj svatostánek si však v západočeské metropoli ve dvacátých letech minulého století vybudovala i Evangelická církev metodistická. Plzeňský sbor, jehož mateřská organizace sídlila v USA, byl založen v roce 1923. Vypracování projektu zdejší modlitebny pro místo na nároží Husovy třídy zadala pražská centrála metodistické církve renomované architektonické kanceláři Josefa Blechy ml.

Základní kámen nové kaple byl slavnostně položen za hojné účasti čelních představitelů města 28. listopadu 1926. Náklady na stavbu modlitebny činily 1 200 000 Kčs. Jelikož si metodistická církev programově zakládala na svojí svobodě a nezávislosti na státu, celý tento finanční obnos se podařilo získat z dobrovolných příspěvků amerických příslušníků církve. Sbor následně svěřil stavební práce plzeňskému staviteli Václavu Paškovi. Mladé evangelické církve zformovaly z typologického hlediska originální koncept jednotného komplexu sdružujícího jak bohoslužebný sál, tak prostory pro výchovně-vzdělávací a společenskou činnost (zpravidla divadelní či přednáškový sál), faru i obytné místnosti. Nejinak tomu bylo i v tomto případě. Autor projektu propojil kapli se sousední patrovou obytnou budovou farního úřadu. V suterénu hlavní budovy bylo soustředěno provozní zázemí kostela a sklepy. Do vestibulu v přízemí se vstupovalo z ulice krátkým schodištěm, po levé straně se nacházela místnost pro servanty a napravo bylo umístěno schodiště do prvního patra. Dále zde vznikla tzv. čajová kuchyně, učitelský kabinet, čtyři učebny pro výuku náboženství, přednášková síň, knihovna, nezbytné hygienické zázemí a spojovací uzavřená chodba k obytnému domu. Vlastní prostorná modlitebna s kazatelnou, přístupná z foyer, se rozprostírala v prvním patře budovy. Tento velkoryse komponovaný prosvětlený prostor, lemovaný ve druhém patře galeriemi s ochozy, vynikal působivou jednoduchostí a čistotou provedení. 

Budova modlitebny, dokončená v roce 1927, je jedním z nejlepších plzeňských příkladů přechodu meziválečné klasicizující architektury k purismu. Přízemí, otevřené rozměrnými pravoúhlými okny, odděluje výrazná kordonová římsa. Hladké strohé průčelí modlitebny, se zvýrazněným vyvýšeným vstupem, člení v patře na nárožích mělké pilastry ukončené masivními římsami. Plochu nad vstupem oživuje pouze stylizovaný železný kříž. Po stranách „lodi“ kostela přivádí do interiéru světlo pětice vysokých sdružených půlkruhových oken. Pohledovou dominantu modlitebny tvoří vysoká nárožní hranolová věž s elegantními ciferníkovými hodinami. Celkový puristický ráz stavby architekt umocnil atikami, za něž ukryl tradiční nízké střechy. Součástí projektu byl také nikdy nerealizovaný třípatrový bytový dům, který měl navazovat na západní štít kostela.

Během druhé světové války byli příslušníci metodistické církve perzekuováni. Další rána pro plzeňský sbor přišla po únorovém převratu v roce 1948. Americká metodistická církev byla pro komunistický režim nepřijatelná, a proto byl kostel v padesátých letech sboru zabaven a předán do správy Vysoké škole strojní a elektrotechnické. Metodisté se zde mohli nadále shromažďovat pouze na základě nájemní smlouvy, která jim byla v roce 1964 definitivně vypovězena. Na začátku šedesátých let Vysoká škola provedla v budově řadu adaptací – sklepy byly změněny na laboratoře, v bývalé modlitebně v prvním patře byla zřízena posluchárna se stupňovitým pódiem pro 270 lidí, galerie byly upraveny na rýsovnu a v sedmdesátých letech vyrostla ve dvoře za farou nízká patrová zkušebna KTS.

V roce 1991 stát vrátil tzv. Betlémskou kapli původnímu majiteli. Sbor Evangelické církve metodistické Maranatha, který v objektu sídlí i dnes, obnovil vnitřní uspořádání modlitebny a objektu vrátil jeho původní funkci.

  

AK

Stavebník

Methodistická církev v Plzni

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9