Byt Willyho a Gertrudy Krausových
1930–1931 / 1935–1936

Bendova 1107/10 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7412401N, 13.3702325E
Bendova 1107/10 (foto 01), Foto: Petr Jehlík Bendova 1107/10 (foto 02), Foto: Petr Jehlík Bendova 1107/10 (foto 03), Foto: Petr Jehlík Bendova 1107/10 (foto 04), Foto: Petr Jehlík Bendova 1107/10 (foto 05), Foto: Petr Jehlík Bendova 1107/10 (foto 06), Foto: Petr Jehlík Bendova 1107/10 (foto 07), Foto: Petr Jehlík Bendova 1107/10 (foto 08), Foto: Petr Jehlík Bendova 1107/10 (foto 09), Foto: Petr Jehlík Bendova 1107/10 (foto 10), Foto: Petr Jehlík Bendova 1107/10 (foto 11), Foto: Petr Jehlík Bendova 1107/10 (foto 12), Foto: Petr Jehlík Bendova 1107/10 (foto 13), Foto: Petr Jehlík Bendova 1107/10 (foto 14), Foto: Petr Jehlík Bendova 1107/10 (pohledy), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bendova 1107/10 (půdorys sklepů), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bendova 1107/10 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bendova 1107/10 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bendova 1107/10 (půdorys II. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bendova 1107/10 (krov), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bendova 1107/10 (adaptace 1931), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bendova 1107/10 (situace, půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bendova 1107/10 (pohled do Škodovy ulice), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bendova 1107/10 (pohled do Bendovy ulice), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bendova 1107/10 (kolaudace 1936), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bendova 1107/10 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bendova 1107/10 (půdorys II. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bendova 1107/10 (detaily), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

Nedaleko Loosových realizací na Klatovské třídě a v Plachého ulici se nachází další z výrazných stop plzeňského působení slavného architekta – renovovaný a veřejnosti dnes již přístupný interiér bytu Willyho a Gertrudy Krausových v Bendově ulici 10. O tom, že se za historizující fasádou nárožního domu z roku 1901 skrývá malá perla moderní architektury, svědčí při pohledu zvenčí pouze velkorysá trojdílná okna opatřená výrazným zeleným nátěrem a arkýř vystupující do ulice Kardinála Berana. Tyto stavební úpravy byly součástí rekonstrukce bytu provedené v letech 1930–1931 na popud čerstvé majitelky domu Gertrude Taussigové a jejího nastávajícího muže Willyho Krause. Gertrude, dcera majitele chemičky, se za Willyho, chemika a obchodního zástupce otcovy firmy, provdala v roce 1931.

Pro zpracování návrhu úprav se investoři rozhodli oslovit Adolfa Loose, který na přelomu dvacátých a třicátých let v Plzni často pobýval. Architekt ponechal tradiční dvoutraktové uspořádání bytu s obytnými pokoji orientovanými do ulice a obslužnými prostory obrácenými do dvora, provedl ale dílčí půdorysnou změnu, když nechal odstranit příčku mezi jídelnou a obývacím pokojem a – tak jako v dalších případech – z obou místností vytvořil jednolitý, osově souměrný společenský prostor s vytříbenými materiály. Veškerý vestavěný nábytek i kazetový strop nechal zhotovit z leštěného mahagonového dřeva, které doplnil obkladem ze zeleného mramoru zvaného cipollino. Tento typ mramoru uplatnil na pilířích s předsazenými prosklenými skříňkami, které opticky rozdělily funkční zóny jídelny a obytného pokoje, i na protilehlých stěnách, do nichž nechal vsadit velká dělená zrcadla. Architekt zde využil optického efektu zvětšení prostoru jeho nekonečným zrcadlením, které ještě umocnil vysoce leštěným kazetovým mahagonovým podhledem. Pod zrcadlo v jídelním koutě Loos navrhl bufet s příborníkem zdobeným dekorativním pásem, do obytné zóny pak symetricky k němu umístil další svůj oblíbený prvek – krb z režného cihelného zdiva.

Oproti tmavým prostorům společenských místností byla ložnice v rohovém pokoji provedena ve světlém dřevě finské břízy. Hlavním kusem nábytku zde bylo manželské lůžko (do dnešní doby se bohužel nedochovalo); všechny ostatní stěny Adolf Loos využil pro vestavěné šatní skříně. Pod okno do ulice Kardinála Berana pak navrhl toaletní stolek se zabudovaným zrcadlem. Úpravy bytu dle Loosova návrhu provedl plzeňský stavitel František Kvasnička, který také o pět let později byt rozšířil o sousední pokoje, když manželé Krausovi po narození dvou potomků potřebovali dětský pokoj.

V roce 1939, v předvečer druhé světové války, se Willymu Krausovi podařilo odjet do Londýna. Jeho žena i dvě děti však za ním již nedorazily. Roku 1942 byli transportováni do Terezína a později do ghetta v Zamošči, které bylo záhy nacisty zcela zničeno. Pokud nezahynuli zde, stalo se tak v některém z polských vyhlazovacích táborů. Dům v Bendově ulici byl zabaven říšskými správními úřady. Po válce byl vrácen Willymu Krausovi, ale již v roce 1954 mu byl znovu odejmut. Důvodem bylo Krausovo zahraniční bydliště. V roce 1969 byl Loosův interiér péčí historičky umění Věry Běhalové zapsán na seznam movitých kulturních památek. Po roce 1989 byl dům převeden do majetku města Plzně, které před několika lety iniciovalo renovaci dochovaných částí vzácného interiéru a adaptaci hlavního prostoru pro konání komorních společenských akcí. Rekonstrukce se uskutečnila na základě vítězného soutěžního návrhu architektů Ludvíka Gryma a Jana Sapáka, kteří se pokusili zachovat veškeré původní prvky (nejen z doby Loosovy úpravy bytu) a doplnit je současným atypickým sedacím nábytkem včetně nových křesel značky Thonet, stylizovanou postelí v ložnici či skleněnou vitrínou v někdejší pracovně. Současná intervence je tak dobře rozeznatelná od historické vrstvy. V pracovně se v průběhu rekonstrukce podařilo objevit útržek původní textilní tapety jasných modrých barev. Podle ní pak byla vyrobena působivá replika. V bytě bylo nově zřízeno hygienické zázemí a v dřívějším pokoji hospodyně také kancelář.

 

LV

Stavebník

Wilhelm a Gertruda Krausovi

Památková ochrana

Interiér je movitou kulturní památkou s číslem rejstříku ÚSKP: 89148/34-2516.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9