Kantýna ASAP / Sklad / Opravna automobilů (dnes 3D Planetárium)
1917–1918 2013

U Planetária 2968/2 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.739397N, 13.362413E
Architekt:

První světová válka přinesla Škodovým závodům hospodářský růst, který vyvolal i zvýšenou potřebu péče o pracovníky podniku – například formou výstavby moderního stravovacího zařízení. Nová kantýna pro zaměstnance, v areálu Škodovky označovaná jako budova číslo 56, byla realizována v letech 1917–1918.

Ačkoliv jsou stavební plány z roku 1917 signované vídeňským architektem Ludwigem Tremmelem, který byl v té době vedoucím architektem Škodovky, jeho účast na projektu kantýny byla záležitostí spíše formální. Budovu jídelny s největší pravděpodobností navrhla a provedla významná plzeňská projekční a stavební firma Müller & Kapsa. Tato společnost získala během první světové války výhradní právo na užívání Hetzerova konstrukčního systému, spočívajícího ve vytvoření dřevěných profilů z prken a latí lepených kaseinem (směsí tvarohu a vápna). Projektanti firmy systém poprvé využili právě jako nosnou konstrukci hlavního prostoru kantýny, když na soustavě rámů s eliptickou příčlí byl proveden střešní plášť. Za zmínku stojí, že i druhá stavba, pro kterou v roce 1919 firma Müller & Kapsa využila Hetzerův systém, byla jídelna, v tomto případě určená zaměstnancům škodováckých muničních skladů v nedalekých Nýřanech. Ve dvacátých letech minulého století pak společnost Hetzerovy lepené nosníky uplatnila na stavbách v Praze, Mladé Boleslavi a dalších městech.

Jednopodlažní budova kantýny, ze severozápadu zasazena do mírného svahu, je zčásti podsklepená. Autoři projektu objekt prostorově i provozně rozdělili na dvě části – k centrální jídelní hale obdélného půdorysu, kde pole mezi dřevěnými nosníky vyplňovala cihelná vyzdívka, připojili od severu, východu a jihu nižší zděná křídla s obslužnými funkcemi. Do západní obvodové zdi situovali vstup. Odvětrávání halové části zajišťovaly tři lucernové věžičky v podélné ose objektu. Ty roku 1922 doplnila věž odvádějící vzduch z kuchyně umístěné ve východním přístavku.

Tak jako u dalších škodováckých staveb té doby založili autoři projektu vnější působení budovy na kontrastu plných omítnutých ploch, geometricky tvarovaných lizénových rámů z režného cihelného zdiva a velkorysých prosklení. Jak ukazují výkresy z října 1917, příkladná je v tomto směru zejména západní fasáda symetricky členěná do devíti obdélných polí, téměř cele vyplněných tabulkovými okny, a se vstupem ve střední části. Střešní rovinu po obou delších stranách stavby protnula trojice vikýřů, jejichž umístění se krylo s rozmístěním odvětrávacích věžiček. Ještě v dubnu 1917 se však počítalo s odlišným řešením – západní fasádě měla dominovat tři rozměrná tabulková okna s nadsvětlíkem ve tvaru lomeného oblouku, prolamujícím okraj střechy. Doplňovala je menší obdélníková okna. (Obdobné pojetí, postrádající přesvědčivost a lehkost realizované varianty, bylo uplatněno krátce poté u škodovácké jídelny v Nýřanech.) Obvodový plášť přístavků plzeňské budovy je koncipován podle stejných principů jako západní fasáda. To platí i pro obě souměrně rozvržené štítové zdi, kterým vévodí trojice oken s půlkruhovým nadpražím.

Pro další historii objektu č. 56 je třeba odbočit do Mladé Boleslavi. V roce 1924 postihl tamější automobilku Laurin & Klement velký požár, jehož důsledky byly pro firmu velmi tíživé. Záchranou podniku, jehož zastarávající produkce navíc prohrávala v boji s domácí konkurencí značek Praga a Tatra, se o rok později stala fúze s plzeňskou Škodovkou, která tehdy nesla oficiální název Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni. Po spojení obou firem byla v roce 1927 kantýna adaptována na autodílnu. Prvním automobilem vyrobeným v novém podniku, jenž od roku 1930 fungoval ve struktuře průmyslového komplexu jako Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP), byla Škoda Hispano-Suiza, ve které jezdil i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Stavební úpravy, provedené stavitelem Emilem Lorenzem, se týkaly i klasicizující ohradní zdi navržené architektem Tremmelem, protože původní vjezd musel být posunut. Z jídelní haly se stal prostor pro montáž a demontáž vozů a do jejího jihozápadního nároží byla vestavěna zkušebna motorů s vlastním vstupem. Kuchyně byla adaptována pro příjem zboží a sklady náhradních součástí a sejmuté výzbroje. Skladiště byla nově také v přístavcích a suterénu. Změny byly patrné i v exteriéru stavby – původní vstup byl doplněn sloupovým portikem a do severního průčelí byla přistavěna rampa.

Znárodnění podniku po roce 1945 přineslo oddělení mladoboleslavského závodu. V budově se přestaly montovat automobily a po roce 1948 objekt opět sloužil jako kantýna. Postupem času však začal chátrat (v mezidobí byly mj. odstraněny střešní vikýře) a roku 1986 byl pro špatný stav uzavřen. Tehdy se také uvažovalo o jeho stržení. K tomu ale – pravděpodobně kvůli vysokým finančním nákladům – nedošlo.

Po čtvrtstoletí, kdy stavba zůstávala bez využití, bylo v souvislosti s vybudováním Techmania Science Center v hale č. 55 rozhodnuto o její adaptaci na 3D planetárium. Úpravy, realizované v roce 2013 podle projektu Jana Soukupa a Jitky Růžičkové z Ateliéru Soukup (dnes Ateliér Soukup Opl Švehla), si vzhledem k havarijnímu stavu stavebních částí vyžádaly téměř kompletní znovupostavení objektu. Unikátní nosná konstrukce, která byla jedním z hlavních důvodů prohlášení stavby nemovitou kulturní památkou roku 2009, byla rozebrána a vazníky – až na dvě výjimky – nahrazeny replikami. Podle současných tepelně technických standardů byl nově proveden i obvodový plášť a výplně oken. V někdejším jídelním sálu byla vztyčena dvojice železobetonových kopulí – v menší se nachází malé planetárium, větší zastřešuje tzv. virtuárium. Své místo zde ve třech úrovních našly i prostory pro interaktivní exponáty.

 

VF – PK

Stavebník

Akciová společnost pro automobilový průmysl

Památková ochrana

Budova je nemovitou kulturní památkou s číslem rejstříku ÚSKP: 103486

Prameny

  • SOA v Plzni (fond Škodova strojírna; fond Závody V. I. Lenina Plzeň, n. p.; fond Škoda a. s.; fond Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni; fond ASAP – Desenský)
  • Archiv spol. Škoda Auto (fond Akciová společnost pro automobilový průmysl)
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9