Velká montovna
1914–1917 1919 / 1947

parcela 9070/2 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.743440N, 13.364440E

Stavba tzv. velké montovny byla součástí řady stavebních aktivit, kterými podnik v letech 1914–1917 reagoval na dramatický růst zbrojní výroby, který Škodovy závody zaznamenaly především v souvislosti s vypuknutím první světové války (plány nicméně vznikly ještě před atentátem na Ferdinanda d'Este, který se stal spouštěčem války).

Nejstarší část velké montovny začala stavět firma Müller & Kapsa v červnu roku 1914. Přestože Stavbu provedla mezi červnem 1914 a květnem 1915, plány dokumentující provedení stavby pocházejí z let 1916–1917 a úřední povolení k užívání objektu pochází až z roku 1918. Již od počátku realizace se počítalo s jeho rozšiřováním. S budovou, orientovanou podélně při hraně areálu v Korandově ulici, sousedila na jihu soustružna střel, na východě lisovna střel a na severu malá montovna. Velká montovna byla koncipována jako trojlodní hala o délce téměř 130 metrů. Hlavní loď byla včetně světlíku vysoká 26 m a široká 24 metrů; k ní se přimykaly boční lodě se zkosenou střechou, široké 16,65 m. Kromě elektrického osvětlení zajišťovala světlo ve velké montovně okna z továrního nádvoří a střešní světlík. Nosná konstrukce byla železná a železnou konstrukci doplněnou dřevěnými krokvemi měl i krov.

Z jihu měla montovna převýšený štít v historizujícím slohu a s dekorem ve formě vlysu, severní štít byl v roce 1916 snížen a zjednodušen. Východní fasáda do Korandovy ulice byla navržena v souladu s klasicizující ohradní zdí v roce 1916. Stavbu východního traktu projektovala a provedla firma Müller & Kapsa v roce 1917. Východní fasádu zdobí klasicizující balustrády, lizény, pilastry a frontony. Obdobný dekor nalezneme i ve třech atikách, prostřední je obdařená čučkem. Okna jsou jak obdélníková, tak oblouková. Západní fasáda objektu je oproti východní značně jednodušší. Jednopatrová západní loď je geometricky členěna lizénami. Podle původních plánů měla být v přízemí obdélná okna, v prvním patře měla být okna zakončená obloukem. Dnes již toto neplatí, některá okna v prvním patře jsou obdélná.

Na západní straně k montovně přiléhal přízemní přístavek, ve kterém byly umývárny a záchody, skladiště a nástrojárna. Před provedením nástavby prvního patra, které se v roce 1917 zhostila rovněž společnost Müller & Kapsa, měl přístavek střešní nadsvětlíky. Do prvního patra byly umístěny kanceláře a jedna dílna. Kromě zmíněné nástavby západního traktu byla montovna rozšířená o boční lodě.

Ještě o dva roky dříve, v roce 1915, proběhla stavba domku pro přístroje k řezání autogenem. Domek byl vtěsnán do prostoru mezi velkou a malou montovnou. Jednoduchý domek byl vysoký 5,5 m po římsu. V průčelí byly dvoukřídlé dveře, nad nimi tabulkové okno. Kromě okna nad dveřmi sloužilo k osvětlení vnitřního prostoru velké tabulkové okno 260 cm vysoké a světlíkové okno ve střeše, které bylo do plánů přikresleno na základě výměru okresní politické správy.

V roce 1919 byla v souvislosti s poválečným přechodem ze zbrojní výroby na „mírový“ program byla velká montovna adaptována na opravnu lokomotiv, z toho důvodu postavil plzeňský stavitel Josef Špalek starší při velké a malé montovně dílnu pro mědikovce a slévárnu. K velké montovně přiléhala slévárna na severozápadě a měďárna na severu, která tak vyplňovala prostor mezi oběma montovnami. Hrázděná budova slévárny o šířce 8,77 m, délce 19,35 m a výšce 7,8 m měla lepenkovou střechu se světlíkem. Ve slévárně byl prostor pro vyvařování starých železných součástí, kalírna opatřená mechanickou ventilací a přípravna ložisek. Odvětrávání dílny pro mědikovce zajišťovaly světlíky se sklápěcími křídly. Téhož roku Josef Špalek zřídil čisticí jámy.

Nálety na sklonku druhé světové války v dubnu 1945 velkou montovnu značně poškodily. Podle plánů z roku 1947 se měl objekt vrátit do původního stavu. Ve čtyřicátých a padesátých letech následovaly další drobné stavební úpravy (například výstavba skladu kyslíkových lahví), navržené závodní projekční kanceláří.


VF

 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9C10