Obchodní, obytná a úřední budova Hasičské vzájemné pojišťovny
1939

Americká 2222/42 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7430462N, 13.3785635E
Americká 2222/42 (foto 01), Foto: Petr Jehlík Americká 2222/42 (foto 02), Foto: Petr Jehlík Americká 2222/42 (foto 03), Foto: Petr Jehlík Americká 2222/42 (půdorys suterénu), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Americká 2222/42 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Americká 2222/42 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Americká 2222/42 (půdorys II. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Americká 2222/42 (půdorys III. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Americká 2222/42 (půdorys IV. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Americká 2222/42 (půdorys V. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Americká 2222/42 (půdorys VI. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Americká 2222/42 (podélný řez), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Americká 2222/42 (příčný řez), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Americká 2222/42 (pohled jižní), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Americká 2222/42 (pohled severní), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Americká 2222/42 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Americká 2222/42 (řez), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

Hasičská vzájemná pojišťovna byla založena roku 1900 v Brně. Na rekonstrukcích a postupném rozšiřování jejího tamějšího sídla v Benešově ulici se podílel mimo jiné Bohumír Čermák, pozdější hlavní architekt olomoucké firmy ASO, který navrhoval obchodní prostory společnosti také v plzeňském souboru staveb s kinem Elektra (C1–1981). Po vzniku Československa pojišťovna otevřela své filiálky v řadě měst – například v Praze  spolufinancovala tzv. Hasičský dům na území Královských Vinohrad. Konstruktivistická budova, označovaná jako první pražský mrakodrap, byla postavena v letech 1926–1929 podle návrhu Pavla Moravce a Tomáše Pražáka. O deset let později byla dokončena plzeňská pobočka pojišťovny – v tomto případě v duchu pozdního funkcionalismu. Podobně jako v jiných městech chtěla Hasičská pojišťovna i v Plzni výstavbou velkého reprezentativního sídla prezentovat svoji solidnost, pokrokovost a schopnost zacházet se svěřenými finančními prostředky svých klientů.

Sedmipodlažní ploše zastřešenou budovu pojišťovny, postavenou v roce 1939 podle návrhu architekta Miloslava Skácelíka v křížení Americké třídy a Prokopovy ulice, charakterizuje hlavní průčelí s výraznými horizontálami pásových oken, luxferových výplní a parapetů. Díky tomu, že původně symetricky rozvržený dům s krátkými postranními křídly byl do nároží vsazen nakoso, vznikl před objektem velkorysý nástupní prostor a zároveň důstojné vyústění Prokopovy ulice. Americká (tehdy Jungmannova) třída tak v tomto místě, kolem něhož se v meziválečné době soustředilo několik významných veřejných budov včetně domu konkurenční Pražské městské pojišťovny (C1–356J), nabyla rozměry i charakter velkoměstského bulváru.

Hlavní plocha uliční fasády, původně opatřená obkladem z bílého skla, je coby pětipodlažní arkýř vykonzolovaná nad ustoupené přízemí s centrálně umístěným vstupem lemovaným dvojicí sloupků a skleněnými výkladci. V místě, kde se stýkají se zkoseným křídlem kratší hmoty navazující na obě uliční fronty, je arkýř ustoupen a rozčleněn obdélnými plochami s luxferovými výplněmi. V bočních křídlech se pak opakuje motiv z hlavní fasády – rytmické střídání obdélných oken, vodorovných střílen skleněných tvarovek a keramického obkladu. Horizontální kompozici stavby podporuje také řešení ocelového zábradlí střešní terasy s ustoupeným hladce omítnutým šestým patrem, jehož půdorysná stopa v obou nárožích opisuje ladnou křivku. Zatímco přízemí s nezbytným obchodním parterem bylo stejně jako první patro určeno reprezentativním a provozním potřebám pojišťovny, horní patra sloužila bydlení.

V roce 1945 byla pojišťovna – podobně jako řada jiných firem – znárodněna. Později se dům stal sídlem plzeňského sekretariátu komunistické strany, pro jehož potřeby byl také v první polovině osmdesátých let na základě projektu architekta Miloslava Sýkory z plzeňského Stavoprojektu rekonstruován a doplněn přístavbou západního křídla. Novostavba navázala na tvarosloví funkcionalistické budovy, zároveň však narušila její původní symetrický rozvrh. Součástí rekonstrukce byly i další problematické úpravy: obklad z bílého skla byl nahrazen keramickými pásky, původní pásová okna v hlavním arkýři byla vyměněna za okna s odlišným členěním, z parteru byly odstraněny skleněné výkladce, jež odlehčovaly hmotu stavby, a nahrazeny klasicizujícím kamenným obkladem, který téměř zaslepil přízemí budovy směrem do ulice a zatížil je nepatřičnou monumentalitou. Průčelí v parteru bylo tehdy doplněno dvojicí bronzových reliéfů s výjevy Moderní výroba a Říjnová revoluce od plzeňského výtvarníka Aloise Sopra. Změny se dotkly i fasád v posledním podlaží.

Po roce 1989 objekt využívala Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni; od roku 2005 je však dům na prominentní adrese prázdný a jeho budoucnost zůstává nejasná.


LV

Stavebník

Hasičská vzájemná pojišťovna

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9