Obchodní a nájemní dům Růženy Holcbechrové, zvaný U Dvou klíčů
1930–1932

náměstí Republiky 202/28 (Plzeň) Plzeň Vnitřní Město
GPS: 49.7468408N, 13.3761200E
náměstí Republiky 202/28 (foto 01), Foto: Petr Jehlík náměstí Republiky 202/28 (foto 02), Foto: Petr Jehlík náměstí Republiky 202/28 (foto 03), Foto: Petr Jehlík náměstí Republiky 202/28 (foto 04), Foto: Petr Jehlík náměstí Republiky 202/28 (foto 05), Foto: Petr Jehlík náměstí Republiky 202/28 (foto 06), Foto: Petr Jehlík náměstí Republiky 202/28 (foto 07), Foto: Petr Jehlík náměstí Republiky 202/28 (01), Zdroj: Archiv města Plzně: Místopisná sbírka Ladislava Lábka (K 83 a K 84a). 83/1-50 náměstí Republiky 202/28 (02), Zdroj: Archiv města Plzně: Místopisná sbírka Ladislava Lábka (K 83 a K 84a). 83/1-50 náměstí Republiky 202/28 (03), Zdroj: Archiv města Plzně: Místopisná sbírka Ladislava Lábka (K 83 a K 84a). 83/294-312 náměstí Republiky 202/28 (04), Zdroj: Archiv města Plzně: Místopisná sbírka Ladislava Lábka (K 83 a K 84a). 83/228 náměstí Republiky 202/28 (05), Zdroj: Archiv města Plzně: Fond František Holcbechr (karton LP 524). i. č. 326 (o 8375a) LP 524/102 náměstí Republiky 202/28 (06), Zdroj: Archiv města Plzně: Fond František Holcbechr (karton LP 524). i. č. 442, KB 3509 (portfolio) náměstí Republiky 202/28 (07), Zdroj: Archiv města Plzně: Fond František Holcbechr (karton LP 524). i. č. 442, KB 3509 (portfolio) náměstí Republiky 202/28 (08), Zdroj: Archiv města Plzně: Fond František Holcbechr (karton LP 524). i. č. 383 (o 8441) LP 524/159 náměstí Republiky 202/28 (09), Zdroj: Archiv města Plzně: Fond František Holcbechr (karton LP 524). i. č. 380 (o 8438) LP 524/156 náměstí Republiky 202/28 (10), Zdroj: Archiv města Plzně: Fond František Holcbechr (karton LP 524). i. č. 359 (o 8417) LP 524/135 náměstí Republiky 202/28 (11), Zdroj: Archiv města Plzně: Fond František Holcbechr (karton LP 524). i. č. 376 (o 8434) LP 524/152 náměstí Republiky 202/28 (pohled 1933), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv náměstí Republiky 202/28 (půdorys střešní kavárny), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv náměstí Republiky 202/28 (pohledy a řezy střešní kavárny), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv náměstí Republiky 202/28 (štít), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv náměstí Republiky 202/28 (pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv náměstí Republiky 202/28, Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

V roce 1927 známý plzeňský stavitel František Holcbechr zakoupil na náměstí Republiky, v samém srdci historického centra Plzně, starý empírový dům č. p. 202 (1802–1804), zvaný U Dvou klíčů. Čtyřpatrová budova s mansardovou střechou, která patřila k nejstarším činžovním domům v Plzni, se již dlouhou dobu nacházela ve značně neutěšeném stavu. Ačkoliv se Státní památkový úřad zpočátku postavil proti jejímu zboření, na základě výsledků stavebního šetření posléze v roce 1929 demolici povolil. Na uvolněné místo František Holcbechr navrhl moderní obchodní a činžovní dům pro svoji manželku Růženu. S projektem však narazil u umělecké rady města – její členové postupně odmítli několik Holcbechrových návrhů hlavního průčelí. Rada trvala na tom, aby manželé Holcbechrovi opatřili stavbu směrem do náměstí „moderním štítem“. Objekt tak podle mínění představitelů rady měl lépe zapadat do kontextu okolních staveb.

Proti rozhodnutí umělecké rady však za pražský Státní památkový úřad vystoupil architekt Karel Pecánek, který označil násilné roubování štítu na moderní novostavbu za zbytečné (i vzhledem k tomu, že budova stojí v uliční řadě, kterou tvoří domy postavené převážně na přelomu 19. a 20. století) a po konstrukční stránce i nelogické. Prosazoval naopak původní Holcbechrův návrh s průčelím ukončeným arkádovou atikou, který schválili i pražští památkáři. Umělecká rada však ze svého stanoviska ustoupila až v květnu roku 1930. Na výsledné podobě průčelí se nakonec ve spolupráci se stavitelem výrazně podílel i sám architekt Pecánek (jako jeden z autorů fasády domu Růženy Holcbechrové bývá rovněž uváděn plzeňský architekt Bohumil Chvojka). Stavební povolení pak stavitel získal v prosinci téhož roku.

Šestipodlažní činžovní dům s železobetonovou nosnou konstrukcí a plochou střechou dokončil František Holcbechr v prosinci roku 1932. Ve dvoupatrovém suterénu vznikl prostorný sál biografu Passage, který byl shodou okolností kolaudován ve stejné době jako prostory dalšího plzeňského kina Elektra (C1–1981). Kromě moderního kinosálu, zařízeného pro projekci zvukových filmů, a jeho provozního zázemí se zde nacházely šatny, bufet, restaurace, ale také sklepy nájemníků a technická část domu s výtahem, který ústil na střešní terase s letní kavárnou (s estrádou pro hudebníky, výtahem, kuchyní a toaletami), o niž stavitel objekt doplnil v roce 1933. Celé přízemí Holcbechr vyhradil komerčním účelům – Plzeňané zde mohli navštívit celkem 16 různých obchodů nabízejících široký sortiment produktů a služeb. Obchodní pasáž zastřešoval v patře vysoký světlík. V mezipatře byla zařízena elegantní velkoměstská kavárna Slavia, s přilehlou spolkovou a kulečníkovou místností, šatnami a nezbytným hygienickým zázemím. Ve vyšších podlažích vznikly prostorné dvoupokojové byty přístupné z ochozů po obvodě světlíku nad pasáží – s výjimkou přední části domu, kde se v každém patře nacházel čtyřpokojový apartmán. V roce 1937 František Holcbecher upravil byt nad kavárnou na kanceláře, čekárnu a příslušenství pražské Pojišťovací banky Slavia.

Parter obchodního a nájemního domu Růženy Holcbechrové, zvaného po vzoru předchozí stavby též U Dvou klíčů, byl otevřen rozměrnými skleněnými výkladci s vysouvacími plátěnými markýzami. Průběžné výklady se původně vinuly bez přerušení celým přízemím. V patře, obloženém v exteriéru leštěným kamenným obkladem, z fasády v celé šířce objektu vystupoval elegantní balkon přístupný z kavárny, za nímž fasádu prolamovala trojice rozměrných prosklení v subtilních kovových rámech. Strohé hladké průčelí stavby, obložené krémovými pískovcovými deskami, v každém podlaží harmonicky členila čtveřice obdélných oken lemovaných nenápadnou šambránou. Fasádu ukončovala vkusná atiková arkáda a z ulice viditelné zábradlí kavárenské terasy. Ve třicátých letech exteriér domu oživovaly vkusné reklamní neonové nápisy a průběžný světelný pás, který rámoval celé průčelí stavby. Ve druhé polovině minulého století, kdy byl mj. biograf přejmenován na kino Čas, byla v domě provedena řada necitlivých adaptací. Naštěstí v letech 1994–1996 proběhla zdařilá celková rekonstrukce objektu, při níž její současný majitel obnovil původní podobu hlavního průčelí včetně zmíněných světelných pásů.


AK

Stavebník

Růžena Holcbechrová

Památková ochrana

Dům je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové rezervace Plzeň.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9