Přístavba budovy Ředitelství státních drah v Plzni
1948–1952

Purkyňova 1017/22 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7412054N, 13.3762943E
Purkyňova 1017/22 (foto 01), Foto: Petr Jehlík Purkyňova 1017/22 (foto 02), Foto: Petr Jehlík Purkyňova 1017/22 (foto 03), Foto: Petr Jehlík Purkyňova 1017/22 (foto 04), Foto: Petr Jehlík Purkyňova 1017/22 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Purkyňova 1017/22 (půdorys II. podzemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Purkyňova 1017/22 (půdorys I. podzemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Purkyňova 1017/22 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Purkyňova 1017/22 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Purkyňova 1017/22 (půdorys II. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Purkyňova 1017/22 (půdorys III. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Purkyňova 1017/22 (půdorys IV. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Purkyňova 1017/22 (půdorys V. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Purkyňova 1017/22 (řezopohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Purkyňova 1017/22 (řez), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Purkyňova 1017/22 (pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Purkyňova 1017/22 (výškové řešení), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

Plzeňský železniční uzel, budovaný v rychlém sledu mezi léty 1861–1877, se díky své klíčové poloze na západě Čech řadil mezi nejdůležitější svého druhu v rámci rakousko-uherské monarchie. Význam plzeňské „křižovatky“, která podstatně ovlivnila další rozvoj zdejšího průmyslu, umocnila výstavba velkorysých drážních objektů: budovy Centrálního nádraží císaře a krále Františka Josefa I. z let 1902–1907 a sídla Ředitelství státních drah ve Škroupově ulici z let 1895–1897.

Plzeňské ředitelství, jedno z pouhých čtyř na našem území před rokem 1918, obhospodařovalo tratě v celých severozápadních, západních a jihozápadních Čechách a zároveň v části jižních Čech. Jeho mohutná novorenesanční budova však po jisté době přestala potřebám drážního provozu stačit. Roku 1924 k ní proto ředitelství nechalo připojit nádvorní přístavbu a zakoupilo pozemek přilehlý k Purkyňově ulici. Nová administrativní budova na jeho místě však vznikla až v poválečné době, v rámci tzv. dvouletého plánu mezi roky 1948 a 1952. Její projekt vypracoval manželský pár architektů Jarmila Lisková a Ivan Šula ještě v duchu meziválečné funkcionalistické architektury, typické právě pro „dvouletkovou“ výstavbu. Její ohlasy lze spatřovat jak v uplatnění charakteristického keramického obkladu fasády v úrovni přízemí, tak i v trubkovém zábradlí nejvyššího patra, jehož ustoupení stírá výrazný výškový nepoměr mezi sousedícími domy – bývalým Německým reálným gymnáziem vlevo a rodinným domem Richarda Krofty (C1–1972) vpravo. Od těchto budov se stavba drážního ředitelství odlišuje také svou jednoduchou hladkou fasádou, kterou rytmizuje pouze pravidelný rastr trojdílných oken. Vstup, umístěný ve středové ose průčelí, není nijak akcentován a v poměru k velikosti domu je překvapivě malý a nenápadný. Objekt má pro administrativní stavby typické trojtraktové upořádání s chodbou uprostřed probíhající po celé délce budovy a s prostornou schodišťovou halou.

Architekti zároveň s touto novostavbou navrhli i nástavbu čtvrtého patra původní budovy ředitelství na nároží Škroupovy a Jagellonské ulice a propojili jednotlivé části komplexu. Poválečné sídlo státních drah do dnešní doby prošlo dílčí rekonstrukcí, jejíž součástí byla výměna oken v přízemí a v prvním patře. Členění oken bohužel nerespektuje malý postranní světlík, zdánlivě nepodstatný detail, který však díky svému střídavému umístění v levém či pravém okenním křídle bránil jednotvárnému vyznění fasády.

 

Stavebník

Ředitelství státních drah v Plzni

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
  • Jaroslav Lexa, Vývoj správy Československých státních drah v letech 1918–1938 (nepublikovaná diplomová práce), Ústav českých dějin FF UK, Praha 2012.
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9