Okresní nemocenská pojišťovna
1925–1927

Denisovo nábřeží 1000/4, U Lázní 1000/2 (Plzeň) Plzeň Východní Předměstí
GPS: 49.7450048N, 13.3833539E
Denisovo nábřeží 1000/4 (foto 00), Foto: Petr Jehlík Denisovo nábřeží 1000/4 (foto 01), Foto: Petr Jehlík Denisovo nábřeží 1000/4 (foto 02), Foto: Petr Jehlík Denisovo nábřeží 1000/4 (foto 03), Foto: Petr Jehlík Denisovo nábřeží 1000/4 (foto 04), Foto: Petr Jehlík Denisovo nábřeží 1000/4 (foto 05), Foto: Petr Jehlík Denisovo nábřeží 1000/4 (foto 06), Foto: Petr Jehlík Denisovo nábřeží 1000/4 (foto 07), Foto: Petr Jehlík Denisovo nábřeží 1000/4 (foto 08), Foto: Petr Jehlík Denisovo nábřeží 1000/4 (foto 09), Foto: Petr Jehlík Denisovo nábřeží 1000/4 (foto 10), Foto: Petr Jehlík Denisovo nábřeží 1000/4 (foto 11), Foto: Petr Jehlík Denisovo nábřeží 1000/4 (foto 12), Foto: Petr Jehlík Denisovo nábřeží 1000/4 (foto 13), Foto: Petr Jehlík Denisovo nábřeží 1000/4 (půdorys suterénu 01), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (půdorys přízemí 01), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (půdorys I. patra 01), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (půdorys II. patra 01), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (půdorys III. patra 01), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (půdorys podkroví a věže 01), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (severozápadní pohled 01), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (severovýchodní pohled 01), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (půdorys suterénu 02), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (půdorys přízemí 02), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (půdorys I. patra 02), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (půdorys II. patra 02), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (půdorys III. patra 02), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (půdorys podkroví 02), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (řez 02/1), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (řez 02/2), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (řez 02/3), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (řez 02/4), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (řez 02/5), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (severozápadní pohled 02), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (severovýchodní pohled 02), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (půdorys suterénu 03), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (půdorys přízemí 03), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Denisovo nábřeží 1000/4 (řez 03), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

Díky regulaci toku Radbuzy, dokončené po šestadvaceti letech práce roku 1923, získala dynamicky se rozvíjející meziválečná Plzeň ve svém centru nový velkoměstský prostor pro výstavbu významných veřejných budov. Jako první z nich byla v letech 1925–1927 realizována na Denisově nábřeží rozsáhlá stavba někdejší Okresní nemocenské pojišťovny, jež v sobě spojovala administrativní, zdravotnickou a také obytnou funkci. Podoba čtyřpodlažního podsklepeného objektu s podkrovím, v jehož sousedství byla v roce 1932 dokončena obdobně velkorysá budova městských lázní (C1–1217), vzešla z návrhu, s nímž v soutěži vypsané roku 1925 zvítězil plzeňský architekt Bohumil Chvojka spolupracující se stavitelem Františkem Vachtou. Stavební práce provedla firma plzeňského stavitele Františka Němce. Jen o dva roky později byla podle Chvojkova návrhu dokončena navazující budova Masarykova studentského domu (C1–1150); učňovský domov a dům s Loutkovým divadlem feriálních osad, který ve Chvojkově konceptu uzavíral nábřežní frontu ve směru k Americké třídě (a na němž architekt spolupracoval s Josefem Skupou), už realizovány nebyly.

V prvních Chvojkových návrzích ploše zastřešené budovy pojišťovny moderních tvarů byl ještě zřetelný vliv kubismu, který se po založení Československa stal jedním ze zdrojů dekorativistického národního stylu. Během projektových prací Chvojka exteriér stavby od těchto prvků postupně oprostil; v pojetí břízolitem omítnutých fasád, členěných kromě vodorovných říms subtilním ustoupením jednotlivých ploch či profilací ostění oken, se odráží autorovo vykročení od monumentálních klasicizujících forem k purismu. Tento posun je zřetelný zejména ve ztvárnění dvorních průčelí. Naopak inspirace historismy je patrná ve tvarosloví dvoupodlažního portiku, jehož bosované loubí v uličním parteru výrazně vystupuje do veřejného prostoru a naznačuje místo hlavního vstupu. V úrovni druhého patra na tuto hmotu navazuje mělký čtyřpodlažní rizalit přecházející v horní partii v hranolovou věž, kterou graduje celá nárožní část stavby – samotné oblé nároží v křížení Denisova nábřeží a ulice U Lázní je pouze třípodlažní. Hlavní křídlo budovy půdorysu písmene F architekt Chvojka orientoval podél řeky a mezi dvěma bočními rameny vytvořil nádvoří, které uzavřel krátkou dvoupodlažní hmotou. Jednopatrové bylo rovněž západní boční křídlo. Do jihozápadního cípu areálu autor navrhl objekt garáží.

Do uspořádání vnitřního provozu Bohumil Chvojka promítl obě funkce budovy – zatímco v obou uličních křídlech se nacházely ordinace (a v západní části vedle průjezdu do dvora také byt domovníka), kolmé dvorní křídlo sloužilo administrativě a komunikaci s pojištěnci, jak prozrazují dodnes zachované prosklené přepážky s čekárnou. Proti vstupnímu vestibulu se schody, jež vedou do úrovně zvýšeného přízemí, vystupuje z dvoutraktového hlavního křídla do nádvoří objem velkorysého tříramenného schodiště spojujícího přízemí s reprezentačním prvním patrem. V uličním traktu přivráceném k nábřeží byla v prvním poschodí situována kancelář ředitele pojišťovny a zasedací místnost. Po menším „služebním“ schodišti, přiléhajícím k věžovému rizalitu, se stoupalo do vyšších podlaží s dvoupokojovými a třípokojovými byty. V těchto místech míval svůj ateliér plzeňský malíř a grafik Josef Hodek, žák Josefa Váchala. Dvě podobná schodiště byla umístěna  v obou hlavních křídlech. V posledním patře se kromě tří menších bytových jednotek nacházely půdní prostory bytů, skladiště, tři prádelny a dvě rozlehlé terasy obrácené do dvora.

Zvláštní pozornost si zasluhují interiéry budovy, jež na rozdíl od exteriéru prozrazují tehdejší Chvojkovy sympatie ke stylu art deco. Patrné je to již v barevném i materiálovém řešení  schodišťového vestibulu s někdejší vrátnicí, charakteristická výrazná barevnost povrchů i mramorové obložení se uplatňuje i v dalších společných prostorech. S barevností stropů, jejichž provedení upomíná na Českou státní průmyslovou školu na Chodském náměstí (C3–1585), kde Bohumil Chvojka od roku 1919 působil, koresponduje i ornamentální výzdoba podlah. Chodby budovy jsou zdobeny řadou uměleckořemeslných prvků; v části objektu s lékařskými místnostmi se zachovala například původní pítka, typická pro interiéry prvorepublikových veřejných budov. Skvěle řemeslně zpracovány jsou také mříže, jimiž lze uzavřít přístup do druhého patra budovy, či schodišťové mříže zdobené tepanými hady obtáčejícími kalich, tradičním symbolem zdravotnických zařízení. Působivá jsou i originální svítidla a rozměrná okna schodiště s barevnými vitrážemi. Figurální tematika skleněných výplní s postavami dělníka-rolníka, kojící matkou s dítětem a starcem na odpočinku, nad nimiž vychází slunce, se váže k účelu budovy – k celoživotnímu nemocenskému pojištění určenému všem skupinám obyvatel. Autorem návrhů vitráží, osazených na místo v roce 1926, je sám Bohumil Chvojka; vlastní díla vytvořil umělecký sklenář Jiří Nový. Výstavní partii druhého patra před vstupy do ředitelny ozdobilo v době vzniku sádrové sousoší Mládí a stáří od plzeňského sochaře Otokara Waltera. Plastika se po roce 1945 stala součástí památníku zaměstnanců pojišťovny, kteří zahynuli během druhé světové války. Na návrhu samotných reprezentativních místností (například zasedací síně) Bohumil Chvojka spolupracoval s architektem Václavem Šustrem, který se několik let předtím podílel na podobě shromažďovacího prostoru českobratrského kostela Mistra Jana Husi (C3–1722).

V padesátých a šedesátých letech rozlehlá budova zaznamenala opakované stavební úpravy a adaptace, po nichž se z někdejší pojišťovny stalo plnohodnotné zdravotnické zařízení – tzv. 1. poliklinika v Plzni. Kolem roku 1972 pak došlo k rozšíření objektu – projekt pro Městský ústav národního zdraví Plzeň zpracoval tým A. Jansy, V. Kleina a J. Kukačky pod vedením Jaroslavy Gloserové.

Architektonické hodnoty budovy, jež pod názvem Poliklinika Denisovo nábřeží stále slouží jako zdravotnické zařízení, jsou od roku 1998 pod památkovou ochranou. Status kulturní památky respektuje při postupné revitalizaci budovy i stávající soukromý vlastník.

 

LR – PK

Stavebník

Okresní nemocenská pojišťovna

Památková ochrana

Nemovitá kulturní památka s číslem rejsříku ÚSKP 49717/4-5143

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9