O projektu

Plzeňský architektonický manuál (PAM) je odborně popularizační projekt, který mapuje architekturu města v období let 1914–1950. Předmětem zájmu autorů projektu jsou především stavby rané moderny včetně jejích historizujících, klasicizujících i kubizujících odstínů, objekty rozvíjející národní styl, dekorativismus, purismus i různé polohy funkcionalismu. Výjimku z vytyčeného období představují dvě interiérové realizace, jimiž v letech 1907–1910 do plzeňského prostoru vstoupil Adolf Loos, případně budovy, dokumentující postupnou proměnu architektury vyznávající tradiční tvarosloví v architekturu moderní a modernistickou. V současnosti jsou stavby navázány na trasy devíti stezek, které zájemce provádějí centrem města, Jižním Předměstím včetně Bezovky, Borů a Doudlevecké čtvrti, Doudlevci, Roudnou s Lochotínem a Štruncovými sady s areálem pivovaru a okolím. Páteří projektu a zároveň desátou stezkou, protínající čtyři další trasy, je loosovská linka spojující místa realizací Adolfa Loose a jeho spolupracovníků.

Záměrem projektu, inspirovaného úspěšným Brněnským architektonickým manuálem (BAM), je představit jednotlivé budovy, architekty, stavitele, vybraná veřejná prostranství a městské části široké i odborné veřejnosti pomocí online databáze a mapových brožur, a následně i audionahrávek a orientačního značení ve veřejném prostoru (to vše v české i anglické verzi). Právě zprostředkování zkušenosti s architekturou vystavenou in situ, architekturou „o sobě“, je hlavním cílem projektu. Databáze je od 16. dubna 2015 volně přístupná na webu pam.plzne.cz a v současnosti obsahuje na 330 objektů a souborů staveb dokumentovaných více než 200 texty, asi 1 200 současnými fotografiemi, přibližně 2 300 reprodukcemi původních výkresů a stovkami dalších archiválií. Součástí databáze je i přehled 100 architektů, podobného počtu stavitelů a 25 veřejných prostranství.

Vybrané stavby jsou dále rozděleny do dvou kategorií – menší část z nich (označená zvýrazněnými značkami) je zařazena do „kurátorského výběru“, který představuje špičkovou plzeňskou architekturu, jež se může měřit se soudobou pražskou či brněnskou produkcí. Ostatní objekty, reprezentující vyspělou stavební kulturu meziválečné Plzně, dokazují potřebnost existence a podpory vysokého architektonického standardu pro utváření kvalitního veřejného prostředí. Tento výběr však není konečný – živá databáze bude i nadále doplňována o další stavby a informace. Rozšiřování záběru spolu s konáním komentovaných vycházek a plánovaným využitím databáze pro vzdělávání má zajistit naplnění klíčové ambice projektu – napomoci k tomu, aby místní, česká i zahraniční veřejnost rozeznávala a citlivě vnímala architektonické a urbanistické hodnoty Plzně.

První fáze projektu vznikla péčí společnosti Plzeň 2015, o. p. s. v rámci programu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 a za laskavé podpory Plzeňského kraje a Státního fondu kultury ČR. Druhá fáze, podpořená Ministerstvem kultury ČR a Plzní 2015, o. p. s., byla realizována spolkem Pěstuj prostor.

Autorský tým
Autor konceptu, manažer projektu, editor textů / Petr Klíma
Spoluautorka konceptu / Lucie Valdhansová
Texty / Pavel Beneš (PB), Jaromír Čížek (JČ), Klára Eliášová (KE), Martina Kadaníková (MK), Petr Klíma (PK), Petra Konopčíková (PeK), Alena Křížková (AK), Ondřej Molin (OM), Andrea Ptáčková (AP), Lenka Růžičková (LR), Tomáš Řepa (TŘ), Anna Šubrtová (AŠ), Lucie Valdhansová (LV)
Fotografie / Petr Jehlík, Rostislav Zapletal
Kresby / Petr Jehlík
Grafický design / Jan Dientsbier – Martin Bušek
Rešerše / Pavel Beneš, Petra Cimburková, Václav Cinádr, Petr Klíma, Petra Konopčíková, Alena Křížková, Lenka Růžičková, Anna Šubrtová, Lucie Valdhansová
Další spolupráce / Petra Cimburková, Václav Cinádr, Martin Czeller, Šárka Lorencová, Karolína Plášková
Databáze a webové stránky / Ondřej Karlík – Patrik Sýkora (Via Aurea, s. r. o.)
Mapové podklady / Správa informačních technologií města Plzně
Jazyková korektura / Pavla Švábenická

Sbírkové předměty a archivní materiály včetně historických map

Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně, Archiv města Plzně, archiv společnosti Plzeňský Prazdroj, Muzeum města Brna, Muzeum umění Olomouc, Státní oblastní archiv v Plzni, VGHMÚř Dobruška, Západočeská galerie v Plzni a soukromé archivy

Ideový a metodický vzor
Brněnský architektonický manuál (BAM) / bam.brno.cz

Poděkování
Stanislav Achac, Martin Baxa, Michal Bém, Josef Beneš, Filip Blažek, Alexandra Brabcová, Michal Brummel, Pavel Domanický, Petr Domanický, Jindřich Chatrný, Petr Jindra, Jan Kaigl, Jan Kaisler, Rostislav Koryčánek, Zuzana Koubíková, Jiří Kozohorský, Luděk Krčmář, Zdeňka Krpálková, Jana Mainzerová, Petra Martinová, Roman Musil, Marta Perůtková, Anna Peřinová, Terezie Petišková, Štěpánka Pflegerová, Šimon Pumr, Marek Sivák, Adam Skála, Jan Souček, Milan Svoboda, Dagmar Škubalová, Jindra Štěpánková, Jakub Šlouf, Kristina Štěpánová, Iva Tománková, Michal Vališ, Jan Vaňata, Karel Zoch a mnozí další

Zvláštní poděkování
Plzeň 2015, o. p. s.
Ministerstvo kultury
Plzeňský kraj
město Plzeň
Státní fond kultury
Dům umění města Brna
vlastníci, spoluvlastníci a správci nemovitostí, kteří poskytli souhlas s publikováním archivních materiálů a pořízení současné dokumentace
 

C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9