Vladimír Weingärtner

Datum narození: 28. 7. 1892 Praha-Smíchov

Datum úmrtí: 1943

Životopis architekta

Vladimír Weingärtner, narozený 28. července 1892 v Praze, byl synem stavebního inženýra Viléma Weingärtnera, který pracoval jako mostař pro plzeňskou stavební firmu Müller & Kapsa a podílel se na návrzích Masarykova mostu na Jateční a mostu Františka Josefa I. (dnes Wilsonův) na Americké třídě. Vladimír v letech 1911–1915 vystudoval Českou školu technickou v Praze (dnes ČVUT). Za války byl nasazen na italskou frontu k horským myslivcům, vážně onemocněl a z nemoci se již nikdy zcela nevyléčil. Po studiích se oženil s Emilií Kuhnovou a stal se otcem dvou synů. Starší Vladimír (nar. 1924) pokračoval v rodinné tradici a stal se dopravním inženýrem (podílel se například na stavbě letiště v Praze-Ruzyni), mladší Vratislav (nar. 1930) pracoval u ČSAD. V zimě na přelomu let 1930 a 1931 se rodina Weingärtnerových přestěhovala z bytu v domě č. o. 15 v Kollárově ulici (C2–333) do nového rodinného řadového domu č. o. 34 v Čermákově ulici v Bezovce (C4–1857). Tento trojdům vystavěli plzeňští stavitelé Tomáš Dobrý a Antonín Kurel podle návrhu Vladimíra Weingärtnera staršího. Architektův syn Vratislav vlastní tento dům dodnes.

V letech 1921–1943 Weingärtner působil jako řádný profesor na České státní průmyslové škole (dnešní SPŠ stavební) na Chodském náměstí v Plzni. V této době také vytvořil návrhy řady staveb pro západočeskou metropoli a okolí. Ačkoliv jeho autorství nelze doložit z dochované plánové dokumentace, potvrzují ho pamětníci či architektovi potomci. Dnes se můžeme pouze dohadovat, zda Weingärtnerovi oficiální projektování neumožňovala jeho profesorská pozice, nebo pro něj bylo snazší tvořit pod záštitou někoho jiného. I přes poměrně malý soubor „prokázaných“ realizací byl Weingärtner bezpochyby významnou prvorepublikovou plzeňskou osobností spojenou s tehdejším stavebním rozvojem města. Jeho stopa je nejvíce patrná právě ve vilové čtvrti Bezovka – kromě zmíněného trojdomu byl v Čermákově ulici podle jeho návrhu vystavěn i rodinný šestidům (C4–1763). Z roku 1927 pak pochází návrh nájemního domu Antonína a Alžběty Kurelových č. o. 19 v Bendově ulici.

Vladimír Weingärtner se podílel také na plzeňských školských stavbách – je autorem návrhu dílen Státních československých průmyslových škol (dnes SPŠ strojnická a SOŠ prof. Švejcara Plzeň) v Majerově ulici (1926–1927) a spoluautorem projektu školy Dr. Matouše Mandla (dnes Masarykovo gymnázium, Plzeň) v Petákově ulici (C1–1530, 1932–1935). Poslední maturitní ročník na stavební průmyslovce vedl jako třídní učitel oboru Stavitelství v roce 1938, poté mu již pokračující nemoc nedovolila pracovat. Vladimír Weingärnter zemřel v roce 1943.

 

LR

Výběr z dalšího díla

asi 1923
Návrh fasád souboru domů U Trojdohody, Americká třída 44 a 46, Plzeň (nerealizováno)

1926–1927
Dílny Státních československých průmyslových škol (dnes Střední průmyslová škola strojnická a Střední odborná škola prof. Švejcara Plzeň), Klatovská třída 109, Plzeň

před rokem 1927
Návrh domu Záloženského spolku, Šťáhlavy u Plzně

1928
Návrh obchodního a činžovního domu, Americká třída, Plzeň

dvacátá a třicátá léta 20. století
Návrh dvojdomu a rodinného domu, Žižkova, Plzeň
Návrh rodinných domů, U Svépomoci, Plzeň
Návrh dvou rodinných domů, Družstevní, Plzeň

C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9