František Roith

Datum narození: 16. 7. 1876 Pardubice

Datum úmrtí: 18. 5. 1942 Voznice u Dobříše

Životopis architekta

Architekt František Roith se narodil 16. července 1876 v Pardubicích. Po absolvování reálky v rodném městě začal studovat na české technice v Praze, zároveň studoval i na  pražské německé technice u architekta Josefa Zítka. Později, když se dostal na vídeňskou akademii, byl jeho vyučujícím proslulý rakouský architekt, urbanista a teoretik architektury Otto Wagner. Samostatně začal František Roith pracovat jako architekt teprve po roce 1905. K jeho prvním realizacím patřily především soukromé domy movité klientely ve vyhlášených oblastech v Praze (například na Ořechovce) či v jejím okolí – ve vilových oblastech v Černošicích nebo Jílovišti. Své umění Roith uplatnil i v Olomouci a také v Plzni. Již během první dekády minulého století zaznamenal úspěch i v mezinárodním kontextu, když obsadil 3. místo se soutěžním návrhem divadla v lotyšské Rize. Další zkušenosti získával při přípravě technických staveb – sklopného jezu u Mělníka (1910) či silničního mostu v Nymburce (1912).

Po první světové válce se František Roith prosadil jako autor celé řady veřejných staveb, zejména bank, spořitelen a ministerstev. Tyto zpravidla monumentální, avšak racionálně koncipované budovy charakterizují především klasicizující fasády podřízené řádu a symetrii, rytmizované rastrem oken a řadou pilastrů, opatřené obkladem z ušlechtilých materiálů a často doplněné figurální či reliéfní sochařskou výzdobou. Mezi Roithovy pražské realizace patří například budova ministerstva zemědělství na Těšnově z let 1925–1932, objekt ministerstva financí, vystavěný mezi lety 1926 a 1934 na Malé Straně, nebo Poštovní šekový úřad na Václavském náměstí, realizovaný v letech 1926–1931 a dnes využívaný Komerční bankou. Mezi nejmodernější stavby v Evropě patřil ve své době areál Městské knihovny na Mariánském náměstí, vybudovaný mezi lety 1925 a 1928, v jehož interiéru Roith uplatnil prvky art deco. Špičkovou architekturou svého druhu je také rozlehlá budova Živnostenské banky z let 1928–1938. Objekt, nacházející se poblíž náměstí Republiky, dnes užívá ústředí České národní banky.

Ve dvacátých letech se Roith věnoval i návrhům technických staveb – v roce 1923 byly dokončeny jez se zdymadlem a hydroelektrárna v Nymburce, na jejichž návrhu architekt spolupracoval s inženýry J. Bartovským a E. Zimmlerem, o čtyři roky později pak konstrukce Masarykova mostu v Kolíně (původní mostní pilíře navrhl v roce 1913 Antonín Engel).

Významné veřejné budovy František Roith navrhoval kromě Prahy i pro další česká města. Pro Brno vyprojektoval Dům ředitelství pošt a telegrafů, Pardubice se mohou pyšnit jím navrženou městskou spořitelnou. V plzeňské Škroupově ulici byl v letech 1924–1927 postaven tzv. Rašínův dům (C1–1760) – budova finančních úřadů, jež nesla jméno prvního československého ministra financí. Po zřízení Plzeňského kraje v roce 1997 začal tento objekt sloužit plzeňskému krajskému úřadu. Posun konzervativně založeného architekta na funkcionalistické pozice dokládá jeho druhá plzeňská realizace – obytný a obchodní dům Pražské městské pojišťovny v Goethově ulici z let 1935–1937 (C1–356J).

František Roith zemřel po letech bohatě naplněných tvůrčí prací uprostřed válečných let v roce 1942 ve Voznicích u Dobříše. Pochován byl na Vinohradském hřbitově v Praze.


LR

Výběr z dalšího díla

první dekáda 20. století
Soutěžní návrh divadla, Riga, Lotyšsko (3. cena)

po roce 1907
Obytné vily, Praha-Ořechovka, v Černošice, Jíloviště, Olomouc

1909
Soutěžní návrh Staroměstské radnice, Praha

1910
Soutěžní návrh budovy Pražského sanatoria, Praha-Podolí
Sklopný jez, u Mělníka

1912
Silniční most, Nymburk

1923
Jez se zdymadlem a hydroelektrárna, Na Přístavě, Nymburk (s Josefem Bartovským a Emilem Zimmlerem)

1923–1926
Okresní soud (dnes pošta), Geologa Pošepného 380, Jilemnice

1925–1928
Městská knihovna, Mariánské náměstí 1, Praha

1925–1932
Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, Praha

1926–1931
Poštovní šekový úřad (dnes Komerční banka), Václavské náměstí 42, Praha

1926–1934
Ministerstvo financí, Letenská 15, Praha

1927
Masarykův most, Kolín

1928–1938
Živnostenská banka (dnes Česká národní banka), Na Příkopě 28, Praha

C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9