Václav Neckář

Datum narození: 27. 7. 1896 Mladá Boleslav

Datum úmrtí: 10. 7. 1964

Životopis architekta

Architekt Václav Neckář se narodil 27. července 1896 v Mladé Boleslavi, kde také absolvoval reálku. Vystudoval architekturu na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství v Praze u profesorů Antonína Balšánka, Aloise Čenského a Rudolfa Kříženeckého, poté získával praxi u Jana Kotěry. Samostatně projektovat začal roku 1922. O rok později nastoupil jako profesor na Českou státní průmyslovou školu v Plzni a v roce 1924 obhájil doktorát z technických věd. Po složení státní zkoušky se pak roku 1925 stal autorizovaným civilním inženýrem pro architekturu a pozemní stavby, opustil profesorský sbor průmyslové školy a založil si v Plzni vlastní projekční kancelář. Ačkoliv se účastnil řady soutěží na veřejné stavby i v jiných městech, právě v západočeské metropoli se nachází většina jeho realizací. Úroveň jeho architektonické tvorby však hranice Plzně bezpochyby přesahuje. Václav Neckář se v Plzni věnoval rovněž spolkové činnosti – byl aktivním členem Spolku výtvarníků plzeňských, který se v roce 1925 transformoval na Sdružení západočeských výtvarných umělců (SZVU).

Neckářovým prvním významným architektonickým počinem v Plzni byl návrh budovy ústavu hluchoněmých v Plzni-Borech z roku 1925; přestože architektův progresivní projekt realizován nebyl, veřejnost se s ním mohla seznámit na Výstavě soudobé kultury v Brně (1928). Uskutečněn byl naopak Neckářův návrh domu Anny Königové, realizovaný v letech 1927–1928 (C3–1814), a soubor tří státních obytných domů z let 1927–1930 (C3–1831). Obě zmíněné realizace se vyznačují puristickou formou fasád s mělce vysazenými arkýři a rizality a zdůrazněnými horizontálami (podokenních) říms. Na sklonku dvacátých let se Václav Neckář věnoval i jiným typům zadání – v roce 1929 vyprojektoval provizorní sokolské cvičiště na Borech a téhož roku se zúčastnil vyzvané soutěže na návrh budovy Národní banky československé na Petákově náměstí v Plzni.

Na přelomu dvacátých a třicátých let byly v západočeské metropoli dle Neckářova návrhu postaveny dvě vynikající funkcionalistické vily – rodinný dům Heřmana Konejla v jihovýchodním cípu vilové kolonie Bezovka (C4–1930) a dům Václava Ornsta na území obdobného charakteru na Lochotíně. Během čtvrté dekády Neckář věnoval významnou část svých tvůrčích aktivit občanským stavbám – v letech 1930–1934 vznikly nerealizované návrhy rozsáhlého komplexu živnostenských škol pokračovacích (s Bohumilem Chvojkou a zprvu i s Jaroslavem Čadou) a osvětového domu Lidové university Husovy. Oba soubory měly být realizovány na Denisově nábřeží v Plzni. V roce 1934 byla na základě Neckářova projektu provedena stavba živnostenské školy v Klatovech. Architekt se však věnoval i návrhům obchodních prostor (nerealizovaný návrh obchodního domu v Plzni) a administrativních budov – společně s Gustavem Paulem a Františkem Čermákem je podepsán pod projektem největší funkcionalistické realizace meziválečné Plzně – budovy policejního ředitelství (C1–1778). Závěr třicátých let rámuje realizace působivého funkcionalistického činžovního domu manželů Nachtigalových (C2–2245) a výrazem příbuzného nedalekého obytného domu, který se nachází rovněž v někdejší Škodově ulici (dnes ulici Kardinála Berana).

Václav Neckář neustal v projektování ani v období druhé světové války – v první polovině čtyřicátých let společně s Bohumilem Chvojkou navrhl úpravu společenského domu Peklo. Do jeho tehdejší tvorby určené pro Plzeň a okolí se promítl vliv regionalismu – příkladem je stavba tradicionalistické hájovny velkostatku Metternicha-Winneburga u Plas z roku 1940, či obnova Juránkovy chaty plzeňského Ski klubu na Šumavě, realizovaná v roce 1945.

Po skončení války se architekt po několik let věnoval obnově městských lázní v Plzni, těžce poškozených náletem v roce 1944 (C1–1217). V druhé polovině čtyřicátých let také spolu s Bohumírem Fridrichem navrhl pozdně funkcionalistické státní obytné domy na náměstí Českých bratří v Plzni. V roce 1948 se Václav Neckář podobně jako řada jeho souputníků stal zaměstnancem Stavoprojektu. V tomto prostředí vznikl mj. jeho projekt vysokoškolských kolejí v Máchově ulici; Neckář zde připravil i návrhy souborů obytných domů pro sídliště ve Vejprnicích, Kaznějově a Sušici, studii přestavby Malého divadla (někdejšího Německého divadla) v Gorkého (dnes Goethově) ulici v Plzni či návrh krematoria a obřadní síně v Teplicích. V roce 1953 ze Stavoprojektu odešel a pracoval samostatně. O dva roky později byl podle jeho návrhu dokončen kulturní dům v Hrádku u Rokycan, monumentální stavba v duchu klasicizujícího – a co do zdobných prvků velmi uměřeného – socialistického realismu.

Václav Neckář zemřel 10. července 1964.


LV

Výběr z dalšího díla

1922–1923
Návrh budovy zemské průmyslové školy, Mladá Boleslav (nerealizováno)
Návrh budovy sboru československé církve, České Budějovice

1925
Návrh budovy ústavu hluchoněmých, náměstí Míru, Plzeň (nerealizováno)

1926
Soutěžní návrh řešení Výstavy severních Čech, Mladá Boleslav

před rokem 1927
Projekt sokolské jízdárny, Mladá Boleslav

1929
Soutěžní návrh budovy Národní banky československé, náměstí T. G. Masaryka, Plzeň (nerealizováno)

1930–1934
Soutěžní návrh budovy živnostenských škol pokračovacích, Plzeň (s Bohumilem Chvojkou a zprvu i Jaroslavem Čadou; nerealizováno)

první polovina třicátých let 20. století
Soutěžní návrh budovy městské spořitelny, Přeštice (nerealizováno)
Soutěžní návrh budovy okresní veřejné nemocnice, Mladá Boleslav (s Františkem Čermákem a Gustavem Paulem; nerealizováno)

1932
Soutěžní návrh osvětového domu Lidové university Husovy, Denisovo nábřeží, Plzeň (nerealizováno)

1934
Budova živnostenských škol, Klatovy

před rokem 1935
Návrh obchodního domu, Plzeň (nerealizováno)

1940
Budova hájovny velkostatku Metternich-Wineburgova, u Plas

první polovina čtyřicátých let 20. století
Návrh úpravy společenského domu Peklo, Pobřežní 10, Plzeň (s Bohumilem Chvojkou)

1945
Obnova Juránkovy chaty pro Český skiklub v Plzni, Svaroh, Šumava (s Otakarem Prokopem)

přelom čtyřicátých a padesátých let 20. století
Areál vysokoškolských kolejí, Máchova 14 a 16, Plzeň-Bory
Studie přestavby Malého divadla (někdejšího Německého divadla), Goethova, Plzeň
Návrh souborů obytných domů pro sídliště ve Vejprnicích, Kaznějově a Sušici
Návrh souboru budov krematoria s obřadní síní, Teplice

1955
Kulturní dům, Hrádek u Rokycan

C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9