František Albert Libra

Datum narození: 8. 4. 1891 Český Herálec

Datum úmrtí: 30. 6. 1958 Praha

Životopis architekta

František Albert Libra patří v dějinách české moderní architektury mezi nejčinorodější tvůrce meziválečného období. Četnost a rozmanitost jeho realizovaných staveb, soutěžních projektů, urbanistických plánů, ale i návrhů výstavních instalací a expozic, grafických prací a teoretické činnosti svědčí o Librově tvůrčí mnohostrannosti.

František Albert Libra se narodil 8. dubna 1891 v Českém Herálci na Vysočině (dnes Herálec pod Žákovou horou). Po absolutoriu německé reálky v Jihlavě roku 1910 Libra nastoupil na Českou vysokou školu technickou v Praze, kde získal tradiční školení profesorů Jana Kouly, Josefa Fanty, Adolfa Liebschera aj. V roce 1913 pak přešel na Německou vysokou technickou školu tamtéž. Jeho studium však přerušila první světová válka, během níž byl Libra odveden; od roku 1916 pobýval v Rakousku ve Wiener Neustadt a později byl převelen na rumunskou frontu. Studia dokončil až po válce v roce 1921 vykonáním druhé státní zkoušky.

V mládí Libra neměl mnoho příležitostí k vykonání studijních nebo pracovních cest do zahraničí. První takový výjezd absolvoval až v roce 1925, kdy navštívil Francii. Setkání se zahraničními tvůrci se mu nicméně poštěstilo již předcházejícího roku, kdy v Praze probíhal slavný cyklus přednášek, jehož se účastnily přední osobnosti tehdejšího uměleckého a architektonického dění Le Corbusier, Amédée Ozenfant, J. J. P. Oud, Walter Gropius, Adolf Loos ad.

Dráhu samostatného architekta František Albert Libra nastoupil na podzim 1921. Svou první kancelář sdílel s Kotěrovým žákem Josefem Karlem Říhou v Praze-Vinohradech (na žádném společném projektu nicméně nepracovali). Přestože jeho formální autorský rukopis ovlivnily takřka všechny meziválečné styly (národní styl, dekorativismus či purismus), typickou polohou jeho díla se stal funkcionalismus prostoupený tradicionalistickými prvky, které jako by prozrazovaly Librovu náklonnost ke klasicismu a principům tvorby Otto Wagnera.

Mezi jeho nejčastější architektonické úkoly patřily návrhy spořitelních budov, na jejichž fasádách s oblibou uplatňoval ušlechtilé kamenné obklady, které měly v zákazníkovi vzbuzovat pocit stálé, spolehlivé a solidní instituce. Typologii spořitelen se věnoval také ve své teoretické činnosti, která však v porovnání s jeho architektonickým dílem stála spíše na okraji jeho zájmu. Zmiňme zde například články „Několik poznámek k půdorysnému řešení spořitelních budov“ (Stavba, 1934–1935) či „Problém stavby peněžních ústavů“ (Architektura, 1941). Věhlas Librovi přinesla zejména realizace v té době největší funkcionalistické stavby v Československu – Masarykova sanatoria pro léčbu TBC ve Vyšných Hágách –, kterou navrhl s Jiřím Kanem v roce 1932. Až na tuto slovenskou realizaci a Dům energetiky v Ostravě ze závěru jeho tvorby (1954) se všechny jeho projekty týkaly Prahy a menších venkovských měst na území Čech. Mezi těmito mimopražskými lokalitami vyniká Rakovník, pro nějž Libra v průběhu dvacátých a třicátých let vytvořil celou řadu projektů (škola, spořitelna, koupaliště, urnový háj, regulace města aj.).

Po druhé světové válce a zejména v období tzv. dvouletky v letech 1947–1948 se Libra zaměřil na projekty sociálních a zdravotnických zařízení (jeslí, lázní, závodních jídelen, ordinací, ad.), průmyslových staveb a obytných domků (většinou v dělnických koloniích). Po únoru 1948, kdy se jediným oficiálně uznávaným uměleckým stylem v Československu stal socialistický realismus, nezbývalo ani Librovi nic jiného než se mu přizpůsobit. Jak však dokládá jedna z jeho posledních realizací – správní budova Energovodu v Praze (1953), na níž spolupracoval s Jiřím Jakubem –, architekt si s požadovaným historizujícím výrazem budovy obratně poradil a v maximální možné míře navázal na oblíbenou wagneriánskou tradici, aniž se omezil na schematické uplatňování bezduché ideologické dekorace.

V meziválečné době se Libra hojně účastnil také spolkového života. Byl členem Klubu architektů, Svazu československého díla, Svazu československých výtvarných umělců, Svazu architektů ČSR, ale také památkově ochranářského Klubu Za starou Prahu, pod jehož vlivem při projektování vždy dbal na urbanistický kontext místa. Jako milovník hudby a nadšený violoncellista byl rovněž členem hudebního odboru Umělecké besedy, Spolku pro moderní hudbu a Českého spolku pro komorní hudbu. Velkou zálibu měl v automobilismu, jak dokládá jeho členství v Autoklubu Republiky československé, pro nějž v letech 1936–1937 navrhl nový znak.

František Albert Libra zemřel v červnu roku 1958, když po několikaleté léčbě podlehl zhoubnému nádoru ledviny.


Výběr z dalšího díla

1923–1925
Soudní budova, Cvikov 

1925
Obytný dům pro státní zaměstnance, Hlinsko
Hornická kolonie, Litvínov-Záluží
Regulační plán území kolem Bertramky, Praha 

1926–1928
Městská spořitelna, Louny 

1927
Obchodní škola, Rakovník (s Karlem Zuskou)
Pomník Milana Rastislava Štefánika, Rakovník
Edisonova transformační stanice, Praha 1 – Nové Město 

1928
Sídliště rodinných domů Spořilov, Velvary 

1929–1933
Městská spořitelna, Chrudim (s Vladimírem Ježkem) 

1929–1936
Okresní úřad, Polička 

1931
Urnový háj s památníkem bratří Burianů, Rakovník
Synagoga, Velvary
Tyršovo koupaliště, Rakovník 

1931–1933
Městská spořitelna, Rokycany 

1931–1935
Městská spořitelna, Havlíčkův Brod 

1932–1934
Spořitelna, Rakovník 

1933
Přírodní koupaliště Konopáč, Heřmanův Městec 

1933–1938
Masarykovo sanatorium Ústřední sociální pojišťovny v Praze pro léčbu TBC, Vyšné Hágy (s Jiřím Kanem) 

1937
Vila ředitele A. Grossmanna, Praha 5 – Barrandov 

1937–1938
Městská spořitelna, Kutná Hora 

1938
Areál továrny AGA, Praha 9 – Vysočany
Úřednický dům firmy Sublima pro impregnaci dřeva, Březnice 

1939
Vila Jaromíra Pošvy, Kutná Hora – Hlouška
Regulační plán Rakovníku 

1946
Svobodárna pro zaměstnance firmy Josef Ettrich, Jaroměř 

1947–1948
Jesle Českých lnářských závodů Texlen, Úpice 
Jesle, Pardubice
Jesle pro STZ, Ústí nad Labem 

1953
Administrativní budova Energovodu, Praha 1 – Nové Město (s Jiřím Jakubem) 

1954
Dům energetiky, Ostrava (s Jiřím Jakubem)

C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9