Karel Lhota

Datum narození: 12. 8. 1894 Královské Vinohrady

Datum úmrtí: 1. 4. 1947 Praha-Vinohrady

Životopis architekta

Osobnost Karla Lhoty je dnes skoro výlučně spojována s tvorbou slavného architekta Adolfa Loose. Díky jejich spolupráci vznikly v Praze dnes již ikonické stavby meziválečného funkcionalismu (Müllerova vila ve Střešovicích, Winternitzova vila na Smíchově), v Plzni pak adaptace luxusních interiérů bytů rodiny Hirschovy (C2–812) a Brummelovy (C2–741). Nad Lhotovou obdivuhodnou architektonickou praxí nicméně vždy převažovala spíše činnost pedagogická a publikační.

Karel Lhota se narodil 12. srpna 1894 v Praze na Královských Vinohradech do rodiny architekta a pedagoga Josefa Lhoty. Jeho otec od roku 1904 působil v Plzni jako ředitel průmyslové školy a s rodinou se sem přestěhoval. Mladý Karel zde v letech 1905–1912 navštěvoval I. státní reálku. Následně se však vrátil do Prahy a studoval na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství, kde získal tradiční průpravu architektů Jana Kouly, Josefa Fanty, Aloise Čenského a Antonína Balšánka. Studium dokončil až po jedenácti letech (1923), neboť v jeho průběhu musel nastoupit vojenskou službu (1914–1917). Absolvoval podnětné studijní cesty do Německa, Belgie, Francie a Nizozemska. V prvních letech praxe působil na Slovensku, zejména však v Praze a v Brně, kde se seznámil s Adolfem Loosem, tamním rodákem.

V Plzni se Karel Lhota usadil až v roce 1925, kdy zde začal vyučovat na průmyslové škole. Vzhledem k širokému okruhu svých zájmů se brzy stal výraznou osobností nejen na poli architektury a urbanismu, ale i divadelnictví, scénografie, výtvarného umění a dalšího kulturního dění. Společně se svými vrstevníky – v čele s architektem Václavem Neckářem – systematicky prosazoval moderní architekturu střízlivých tvarů. Své názory šířil mezi veřejnost prostřednictvím přednášek a výstav Svazu západočeských výtvarných umělců v Plzni, ale i pomocí své pedagogické a publikační činnosti. Přispíval zejména do časopisů Architekt SIA a Pestrý týden svými články o bytové kultuře a o tvorbě, myšlenkách a idejích Adolfa Loose.

V letech 1932–1942 se Lhota stal profesorem na I. státní průmyslové škole v Praze, následně byl zaměstnán jako inspektor odborných škol při ministerstvu školství a národní osvěty. Za zpracování územního plánu Vysokého nad Jizerou mu byla v roce 1939 Českou vysokou školou technickou v Brně udělena hodnost doktora technických věd.

Přestože byl Karel Lhota kvůli vážné nemoci roku 1945 penzionován, nadále spolupracoval s hronovským divadelním festivalem a vytvářel řadu scénických návrhů. Zemřel 1. května 1947 ve vinohradské nemocnici.

 

Výběr z dalšího díla

1921
Státní nemocnice, Košice (spolupráce na stavbě)

1922–1923
Projekty rodinných domků cukrovarníků, Praha-Střešovice

1923
Ideové návrhy novostavby Státního ústavu pro výcvik zubních lékařů (jako zaměstnanec odboru staveb pozemních Zemské správy politické v Praze)
Návrh okresního domu, Horažďovice (dtto)
Náčrty pro přístavbu ušní kliniky, Praha (dtto)
Projekt průčelí fysikálního ústavu České vysoké školy technické, Praha (dtto)

1927
Úpravy vlastního bytu, Klatovská třída 70, Plzeň

1928–1930
Müllerova vila, Nad Hradním vodojemem 14, Praha-Střešovice (s Adolfem Loosem)

1929–1930
Úprava bytu O. Macenauera, Úlice u Plzně

1930
Úprava interiéru bytu Lumíra Kapsy, Na Zátorce 18, Praha-Bubenč (s Adolfem Loosem)

1931
Přestavba domu K. Neuberta, Dobřichovice

1931
Úpravy bytu Franka Weniga, Kardinála Berana 3, Plzeň

1931–1932
Winternitzova vila, Na Cihlářce 10, Praha-Smíchov (s Adolfem Loosem)

1935–1936
Srubový dům lékaře V. Kolety, Horní Radechová u Náchoda

1937
Vogelova vila, Praha-Dejvice

1937
Turistická bouda, Vysoké nad Jizerou

C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9