Fritz Lehmann

Datum narození: 18. 7. 1889 Šluknov

Datum úmrtí: 26. 10. 1957 Vídeň

Životopis architekta

Pražský německy mluvící architekt a pedagog Fritz Lehmann, narozený v červenci 1889 ve Šluknově, patří mezi význačné meziválečné tvůrce, kteří dokázali pružně reagovat na výzvy moderní architektury a jejichž autorský rukopis prošel rozmanitým vývojem.

Fritz Lehmann vystudoval reálné gymnázium v Děčíně a následně v letech 1910–1914 navštěvoval Německou vysokou školu technickou v Praze. Po vypuknutí první světové války byl nucen narukovat do armády na východní frontu, avšak ihned po jejím skončení pokračoval ještě dva roky ve studiu na Technische Universität ve Vídni. V závěru svých studií pracoval na pražské německé technice jako asistent na katedře kreslení volnou rukou, ornamentálního kreslení a bytové architektury, zároveň zde vyučoval architekturu interiéru. V roce 1928 se stal doktorem technických věd a následujícího roku byl jmenován mimořádným profesorem a vedoucím pražské katedry.

Lehmannova profesní kariéra v průběhu třicátých let gradovala navzdory různým perzekucím ze strany československé policie kvůli jeho zednářské minulosti či domnělé špionáži ve prospěch Německa – v roce 1933 se stal členem komory inženýrů, roku 1935 byl jmenován řádným profesorem, v letech 1936–1938 působil jako děkan fakulty a v letech 1937–1942 patřil mezi členy zkušební komise pro udělování II. státní zkoušky.

Lehmannovy architektonické návrhy byly zprvu ovlivněny dekorativismem, postupně v nich však začal převažovat střídmější, modernistický ráz vrcholící ve funkcionalistickém projektu plzeňské palácové budovy Riunione Adriatica di Sicurtà v Terstu, realizovaném v letech 1930–1932 (C1–114), či ve stylově obdobném návrhu jeho vlastního domu v Praze-Holešovicích z poloviny třicátých let. Společným jmenovatelem všech Lehmannových staveb – ať už z počátku, či závěru jeho tvorby – nicméně zůstává monumentalita, nadčasový klasicismus a rozmanitost použitých materiálů (kámen, keramika, kov), prostupující celým jeho dílem.

Z typologického hlediska patřily mezi Lehmannovy nejčastější projekční zakázky návrhy velkorysých administrativních budov, zejména bank a pojišťoven. Hojně se však věnoval také drobné funerální architektuře (většina z dochovaných náhrobků navržených Lehmannem se nachází na Novém židovském hřbitově v Praze-Žižkově).

Od roku 1946 Fritz Lehmann působil na Technische Universität ve Vídni. Tehdy se také podílel na poválečné obnově rakouské metropole. Návrat do Československa po roce 1948 mu byl prakticky znemožněn. V říjnu 1957, ve svých osmašedesáti letech, Fritz Lehmann ve Vídni zemřel.

 

Výběr z dalšího díla

1925–1928
Dostavba České továrny na umělé hedvábí Elberfeld, Lovosice

1928–1929
Budova České eskomptní banky, Májová 31, Cheb
Dům pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtà z Terstu, s kavárnou Grand, Velká Hradební 2, Ústí nad Labem

1928–1930
Hotel Esplanade, Washingtonova 19, Praha – Nové Město

1930–1932
Palác pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtà z Terstu, Jungmannova 34, Praha – Nové Město

1933–1934
Adaptace dvorního traktu tzv. Slovanského domu (původně barokního Vernierovského paláce), Na Příkopech 2, Praha – Nové Město

1934
Adaptace vily původně navržené Josefem Gočárem (1911–1912), Tychonova 4, Praha-Hradčany
 
1936
Palác Nisa, Soukenné náměstí 7, Liberec-Jeřáb
Přestavba vlastního domu, Skalecká 15, Praha-Holešovice

1936–1937
Administrativní palác pojišťovny Victoria, Revoluční 5 a Benediktská 12, Praha – Staré Město
Nájemní dům, U Nemocenské pojišťovny 4 a Lannova 4, Praha – Nové Město
Nájemní dům, Lannova 6, Praha – Nové Město

1937
Matznerova vila, Gabčíkova 3, Praha-Libeň

1937–1938
Nájemní dům, U Nemocenské pojišťovny 2 a Klimentská 15, Praha – Nové Město
Nájemní dům pojišťovny Assicurazioni Generali, Barvířská 3 a 5, Lannova 8 a Klimentská 21, Praha – Nové Město
Přestavba domu „U Zlatého okouna“ pro Českou eskomptní banku, Rytířská 22 a Provaznická 9, Praha – Staré Město

po 1946
Spolupráce na rekonstrukci Vídeňské státní opery, Opernring 2, Vídeň, Rakousko
 
1948–1949
Spolupráce na projektu obytného souboru Roter-Berg-Siedlung, Horeischygasse 3–7, Vídeň, Rakousko

1951–1952
Základní škola, Coulombgasse 9, Vídeň, Rakousko

C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9